zasedání Zastupitelstva č. 1/2026, ze dne 21. 1. 2026 čas: 18:30, konané v: zasedací místnosti, Masarykovo nám. 41, Kralice na Hané (popis: )

Zasedání zahájil starosta K. Labonek. Přivítal členy zastupitelstva i přítomné občany městyse Kralice na Hané. Informoval přítomné o tom, že zasedání bylo řádně svoláno a informace o konání zasedání byla uveřejněna na úřední desce v souladu s ustanovením § 93 odst. 1 zákona o obcích. Zasedání se účastní ... členů zastupitelstva, takže podle § 92 odst. 3 zákona o obcích je zastupitelstvo usnášeníschopné.

Zapisovatelkou zápisu byla určena: I. Nováková.

Volba ověřovatelů zápisu

Ověřovatelé zápisu byli určeni: ..... a .....

Doplnění programu zasedání zastupitelstva

K navrženému programu zasedání zastupitelstva nebyly podány žádné další návrhy na doplnění.

Zápis ze zasedání č. 8/2025 konaného dne 11. 12. 2025 byl ověřovateli podepsán ve lhůtě dané zákonem o obcích, k nahlédnutí uložen na obecním úřadě a uveřejněn na webových stránkách městyse Kralice na Hané. Dále ke zveřejněnému zápisu nebyly podány žádné připomínky. Uvedený zápis č. 8/2025 tedy byl zpracován v souladu se zákonem o obcích a dle článku 7, odst. 4 jednacího řádu jej lze pokládat za schválený. 

Zastupitelstvo městyse Kralice na Hané rozhodlo dne 14. 12. 2023 svým usnesením č. 21 o prominutí nájemného za pronájem kulturního domu v Kralicích na Hané pro kralické spolky a sdružení, které se zabývají celoroční činností v oblasti kultury, vzdělávání, volnočasových aktivit a sportu, v případě pořádání plesů a obdobných kulturních a společenských akcí pro rok 2024. Vzhledem k tomu, že zmíněné rozhodnutí mělo velmi pozitivní odezvu u místních spolků a sdružení, bylo prominutí nájemného zopakováno i pro rok 2025 a je nyní opět navrženo pro letošní rok, tedy rok 2026.

Zastupitelstvo městyse Kralice na Hané se touto otázkou zabývalo naposledy na veřejném zasedání zastupitelstva dne 20. 11. 2025, kde byla navržena/hlasována dvě usnesení, kdy obě navržená usnesení vycházela ze zpracované právní analýzy (viz příloha č. 2). Přijato pak bylo pouze usnesení o podání trestního oznámení na zastupitelku (bývalou starostku) Mgr. V. P. Bašnou, přičemž první navržené usnesení o podání žaloby a vymáhání způsobené škody však přijato nebylo.

Tato dvě učiněná rozhodnutí zastupitelstva obce (přijetí usnesení o podání trestního oznámení a naproti tomu neschválení usnesení o vymáhání způsobené škody) však vytvořila pro obec nyní poměrně problematickou situaci. Z učiněných rozhodnutí zastupitelstva lze totiž dovodit závěr, že zastupitelstvo městyse se na straně jedné ztotožnilo se závěry zpracované právní analýzy, tedy se skutečností, že obci vznikla škoda na majetku, kdy odpovědnost za tuto škodu nese Mgr. V. P. Bašná, a usnesením č. 7/2025/14 rozhodlo o podání trestního oznámení proti Mgr. V. P. Bašné (obec se tedy mimo jiné identifikovala jako poškozená), avšak na straně druhé nepřijetím usnesení o podání žaloby a vymáhání způsobené škody se zastupitelstvo rozhodlo, že způsobenou škodu po Mgr. V. P. Bašné vymáhat nebude.

Vzhledem k závažnosti nastalé situace, možnému promlčení vzniklé škody a z toho vyplývající případné odpovědnosti (jak finanční, soukromoprávní, tak potenciálně trestněprávní) za škodu v důsledku opomenutí jednání směřujícího k jejímu vymáhání, požádal z opatrnosti úřad městyse o další nezávislé stanovisko a obrátil se s dotazem na Ministerstvo vnitra ČR. Byl vznesen dotaz, zda obec respektive starosta (jako statutární orgán obce) v této situaci může, respektive by měl nyní iniciovat vymáhání škody před jejím možným promlčením (i přes rozhodnutí zastupitelstva o nepřijetí usnesení o vymáhání škody). Dále byl vznesen dotaz, zda vedení úřadu, případně zastupitelům hrozí nějaký postih za to, že způsobená škoda nebude včas vymáhána a nárok tak bude promlčen.

Ministerstvo vnitra ve své odpovědi upozornilo, že právně závazný výklad právních předpisů může v konkrétním případě podat pouze věcně a místně příslušný soud, a vyjádřilo se tak pouze v obecné rovině (obecný výklad ustanovení zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecních zřízeních), ve znění pozdějších předpisů), aniž by hodnotilo konkrétní postup městyse.

Ministerstvo vnitra mj. sdělilo:

• V případě, že bude rozhodnuto o neuplatnění náhrady škody, je nezbytné, aby pro tento postup v okamžiku rozhodování příslušného orgánu existovaly objektivní a legitimní důvody (např. existence bagatelní částky, nebo riziko, že náklady na vymáhání náhrady způsobené škody mnohonásobně převýší tuto škodu).
• Orgány obce (jejich členové) nesou odpovědnost za porušení povinnosti plynoucí z § 38 odst. 1 zákona o obcích, jakož i z § 159 odst. 1 občanského zákoníku. Odpovědnost za porušení této povinnosti, vznikne-li obci škoda, je přitom nejen politická (odpovědnost vůči voličům), ale samozřejmě i právní, a to jak odpovědnost majetková, tak v krajních situacích i odpovědnost trestněprávní.
• Porušení povinností péče řádného hospodáře členem zastupitelstva obce je možné považovat za porušení povinností při výkonu úřední osoby (srov. § 329 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů). Trestní odpovědnost je možné dovozovat vůči všem členům kolektivního orgánu obce, kteří hlasovali v rozporu s příslušnými povinnostmi pro přijetí nezákonného rozhodnutí, jímž byla způsobena obci škoda.

Shrnutí stanoviska Ministerstva vnitra:
1. Obec má povinnost vymáhat náhradu škody. To nevylučuje, aby se v konkrétním případě rozhodla, že škodu vymáhat nebude. Takové rozhodnutí však musí být založeno na konkrétním odůvodnění, které obstojí z hlediska § 38 odst. 1 zákona o obcích.

2. Starosta nemůže navzdory rozhodnutí zastupitelstva (které neschválilo uplatnění nároku na náhradu škody) nárok na náhradu škody uplatnit.

3. Případnou odpovědnost za porušení § 38 odst. 6 zákona o obcích z důvodu nevymáhání náhrady škody, aniž by pro takový postup byly legitimní důvody (ve smyslu § 38 odst. 1 zákona o obcích), by mohli nést ti zastupitelé, kteří hlasovali proti uplatnění škodního nároku, resp. kteří nehlasovali pro jeho uplatnění (odpovědnost je přitom jak majetková, tak v krajním případě i trestněprávní).

Na základě obdrženého stanoviska Ministerstva vnitra (viz příloha č. 1) a sdělení v něm obsažených (viz uvedené shora) je zřejmé, že přijatá rozhodnutí zastupitelstva obce v otázce vymáhání způsobené škody jsou takto nedostatečná a je třeba věc znovu projednat. Bod je tedy opětovně zařazen na program zasedání.