Zápis č. 29 ze schůze Rady, ze dne 31. 1. 2024

Detaily zasedání Detaily zasedání

Usnesením č. 4/4RM/22 ze dne 21. 12. 2022 bylo finančnímu odboru uloženo zpracovat nový systém odměňování ředitelů příspěvkových organizací města. Zpracovaný materiál je průběžně diskutován. Termín závěrečného projednání v RM do 30. 9. 2024.

Společenský dům Jilm, příspěvková organizace, žádá dle čl. 5.1.1. Zřizovací listiny o  souhlas zřizovatele s uzavřením  nové smlouvy o nájmu bytové jednotky v 2.NP v budově čp. 500 v ul. Roztocká. Návrh nájemní smlouvy v příloze. Dále žádá o souhlas ohledně uzavření Smlouvy nájemní o nájmu nebytových prostor mezi SD Jilm a Kamilou Votočkovou. Jedná se o pravidelný pronájem Tanečního sálu SD Jilm za účelem provozování sportovní činnosti - tréninků jógy.

MŠ Jilemnice žádá o poskytnutí vyhrazeného parkovacího místa za účelem zásobování školní jídelny na adrese Roztocká 994, Jilemnice před vchodem do prostor školní jídelny na konci slepé uličky.

Jedná se o veřejnou zakázku malého rozsahu na služby, vyhlášenou formou otevřené výzvy (zveřejněnou na profilu zadavatele) bez oslovení určitého počtu možných dodavatelů, zadávanou mimo režim zákona č. 134/2016 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů.

Zastupitelstvo města Jilemnice projedná dne 31. 1. 2024 grantový program Sociální služby ORP Jilemnice na rok 2024. Tento grantový program je financován z příspěvků obcí ORP Jilemnice, vyjma Pasek nad Jizerou. Jednou ze základních podmínek pro možnost žádat o dotaci je zařazení sociální služby v Základní síti sociálních služeb ORP Jilemnice, kde jsou zařazeny služby nezbytné pro řešení nepříznivé sociální situace klienta ORP. Starostové zapojených obcí odsouhlasili navrženou síť na společném setkání dne 14. 11. 2023. Ta je nyní předkládána ke schválení radě města, změny v síti jsou ve žlutém bloku.

Tímto vznáším dotaz, co hodlá Rada města dělat v roce 2026 v případě, že vlastníci dotčené komunikace stále nebudou chtít pozemky darovat tak, jak bylo uvedeno ve smlouvě, a to s ohledem třeba na právní názor, který posílám níže:

Obecně je potřeba budoucího dárce vyzvat k uzavření darovací smlouvy ve lhůtě sjednané ve smlouvě o smlouvě budoucí (ve vašem případě nejpozději do 10 let od účinnosti smlouvy), jinak jeho povinnost uzavřít darovací smlouvu zanikne (§ 1788 odst. 1 OZ). Pokud by budoucí dárce svou povinnost uzavřít darovací smlouvu nesplnil, je možné se domáhat žalobou, aby její obsah určit soud (§ 1787 odst. 1 OZ). Svým obsahem jde o žalobu na nahrazení projevu vůle (§ 161 odst. 3 OSŘ). Právní mocí rozsudku ukládající prohlášení vůle dochází k uzavření smlouvy se soudem určeným obsahem (např. NS 30 Cdo 2541/2006). Právo požadovat, aby soud určil na základě smlouvy o smlouvě budoucí obsah budoucí smlouvy, se promlčí za jeden rok od posledního dne lhůty, kdy měla být budoucí smlouva uzavřena (§ 634 OZ). Problém spočívá v tom, že nahrazený obsah smlouvy nesmí odporovat obsahu, který si strany sjednaly v rámci smlouvy o smlouvě budoucí (např. NS 33 Cdo 4087/2008). Jestliže tedy bylo ve vaší smlouvě sjednáno, že pozemek bude převeden „bez právních vad“, mezi které lze asi zahrnout i nesprávné ohraničení pozemku (chybně postavený plot jednoho z majitelů), pak by soud dle uvedeného výkladu nejspíš nemohl určit obsah smlouvy bez tohoto ujednání. Nicméně, pokud darovací smlouvu nelze uzavřít pro právní vadu pozemku, která vznikla až po uzavření smlouvy o smlouvě budoucí, závazek uzavřít darovací smlouvu zaniká (§ 2006 OZ). Pro tyto situace judikatura dovodila, že zanikla-li smlouva o smlouvě budoucí pro nemožnost plnění podle § 2006 OZ z důvodu ležícího na straně osoby povinné uzavřít smlouvu, nemůže se druhá strana z objektivních důvodů domáhat uzavření smlouvy nahrazením projevu vůle žalované podle § 1787 OZ, avšak může po povinné osobě podle § 2913 OZ požadovat náhradu škody, která jim porušením smluvní povinnosti vznikla. Zavinění budoucího prodávajícího není podstatné, neboť se jedná o smluvní (objektivní) odpovědnost ve smyslu § 2913 OZ, kde je dána možnost zproštění povinnosti nahradit škodu, přičemž předpoklady pro zproštění dle § 2913 odst. 2 OZ musí prokázat vždy škůdce (např. NS 25 Cdo 3788/2019 a 25 Cdo 3062/2021)․