Zápis č. 20 ze zasedání Zastupitelstva, ze dne 15. 12. 2025

Detaily zasedání Detaily zasedání

Finanční odbor předložil zastupitelstvu města návrh rozpočtového opatření č. 5/2025. Oproti rozpočtovému opatření předloženému radě města na její schůzi dne  08.12.2025 je rozpočtové opatření předkládané zastupitelstvu je upraveno na základě aktuálních informací. Příspěvková organizace ZŠ a ZUŠ vykazuje za rok 2025 úsporu na energiích (elektřina, plyn, voda) v částce 550.000 Kč, zřizovatel tedy o tuto částku rozpočtovým opatřením snižuje příspěvek na provoz (paragraf 3113, položka 5331) a o stejnou částku se sníží financování (pol. 8115). Na základě rozpočtového opatření se příjmy ponižují o 5.249.100 Kč (dotaci ve výši 5.829.940 Kč na úpravy školní jídelny město obdrží až v roce 2026, dále se jedná o úpravy daňových i nedaňových příjmů dle skutečnosti). Výdaje se navyšují o 307.000 Kč (úprava paragrafu základní školy - navýšení o 760.000 Kč na výdaje související s rekonstrukcí školní jídelny a tělocvičny a zároveň snížení příspěvku na provoz o 550.000 Kč, navýšení paragrafu pečovatelské služby o 97.000 Kč na výdaje spojené s přijetím další pečovatelky na poloviční úvazek v průběhu roku a na zvýšené výdaje na obědy, v ostatních případech se jedná o úpravy dle skutečnosti mezi položkami v rámci paragrafů).  Úprava financování je ve výši 5.556.100 Kč. Po provedení rozpočtového opatření budou příjmy činit 81.905.175 Kč, výdaje 102.730.855 Kč, financování bude ve výši 20.825.680 Kč. 

Na jednání se dostavil MUDr. Jan Hartman. 

Návrh rozpočtového opatření a předpokládaný výsledek hospodaření města za rok 2025 doplnil a ze svého pohledu okomentoval Martin Mičola.

Finanční odbor předložil návrh rozpočtu města Rtyně v Podkrkonoší na rok 2026. Návrh rozpočtu je zpracován na straně příjmů i výdajů na základě známých nebo očekávatelných skutečností, plánovaných oprav a investic. Příjmy jsou navrženy ve výši 91.349.820 Kč a výdaje 107.413.000 Kč. Rozdíl mezi příjmy a výdaji, kdy rozdílem je schodek, je kryt přebytkem hospodaření a prostředky na spořícím účtu, a to ve výši 16.063.180 Kč. Rada města na své schůzi 26.11.2025 doporučila zastupitelstvu města rozpočet na rok 2026 schválit. Návrh rozpočtu projednávaný v radě byl upraven na základě dohody zastupitelů na pracovní schůzce k rozpočtu, která proběhla po jednání rady města. Návrh rozpočtu byl v souladu se zákonem o obcích zveřejněn na úřední desce úřadu od 28.11.2025.

Starosta města vysvětlil proces tvorby rozpočtu, jak se člení, co obsahuje, co tvoří podklady pro jeho sestavování. Okomentoval příjmy i výdaje a vyzdvihl nejvýznamnější položky rozpočtu.

Martin Mičola okomentoval za finanční výbor a za skupinu zastupitelů SPOLU proces tvorby návrhu rozpočtu, jeho obsah a efektivnost průběhu realizace akcí z pohledu etapizace. V návrhu rozpočtu mu chybí příprava akcí na rok 2027. Reagoval starosta, že zařazení a realizace akcí vychází ze strategického plánu města a z podnětů získávaných od občanů. Uvedl, které akce se plánují a připravují nejen na rok 2026, ale také na další nejbližší roky. Antonín Stanislav uvedl, že rozpočet je realistický a vyvážený a dle jeho názoru proinvestiční. Zmínil úskalí finančně značně náročných akcí, které  s sebou mohou nést vysoká rizika pro obec. Souhlas s tímto názorem vyjádřil Albert Janko. Petr Garček vyjádřil názor, že výstavba chodníků a komunikací není složitou záležitostí a není na místě jejich drobení. Poděkoval, že do rozpočtu byla zařazena komplexní revitalizace mateřské školy. Apeloval na to, aby na Koletovu Rtyni 2026 byla městem poskytnuta celá částka, kterou má Koletova hornická hudba ve svém rozpočtu. Starosta uvedl, že na Koletovu Rtyni je v rozpočtu vyčleněno 450.000 Kč. Upřesnil, že v rozpočtu je na mateřskou školu pouze částka na zateplení budovy.

Hana Vondráčková podrobně vysvětlila tvorbu rozpočtu příspěvkové organizace Základní škola a Základní umělecká škola Rtyně v Podkrkonoší. Starosta uvedl, že pan Mičola měl zájem o vysvětlení financování nepedagogů. Toto mělo vedení ZŠ a ZUŠ připraveno, avšak pan zastupitel se do školy nedostavil. Dále zkonstatoval, že poslední zápis z jednání finančního výboru je z prosince 2023, dle jednacího řádu má finanční výbor předkládat zápisy a unesení výboru k jednání na zastupitelstvu, ukládány jsou v kanceláři tajemníka MěÚ, členům výboru se doručují nejpozději do 10 dnů po jejich vyhotovení. Reagoval Martin Mičola a popsal ze svého pohledu průběh získávání požadovaných informací. U MŠ bylo možné získat informaci o financování nepedagogů jednoduše, poděkoval za jejich poskytnutí ředitelce MŠ. Co se týče financování nepedagogů ZŠ a ZUŠ, tuto informaci v požadované struktuře nedostal. Chtěl pouze vědět, jak je požadavek školy zkalkulován. Ředitelka ZŠ a ZUŠ zopakovala, že se pan Mičola na nabízené setkání nedostavil, mohli si vše vysvětlit. Antonín Stanislav se přiklonil k tomu již dále tuto věc neřešit, ČR má novou vládu a vše může být jinak. Věří, že ve věci vyčíslení požadavku na financování nepedagogů je paní ředitelka kompetentní. Ještě uvedl svůj pohled na termín "proinvestiční" rozpočet, který má také svá úskalí. Je pro mírně proinvestiční, ale vyrovnaný rozpočet.

Karel Šafář se vyjádřil k sestavování rozpočtu a zeptal se, proč podklady zpracované školou nejsou v podkladech pro jednání zastupitelstva. Proč dostávají návrh rozpočtu až v listopadu a ne dřív, aby se mohli podílet na jeho tvorbě? Chybí komunikace. Ať je proces tvorby rozpočtu otevřený. K rozpočtu měl několik konkrétních dotazů, které byly zodpovězeny.

Albert Janko vyzval pana Mičolu k vysvětlení, proč 2 roky nemá zastupitelstvo k dispozici zápisy z jednání finančního výboru. Martin Mičola odpověděl, že bývalo dobrým zvykem, že starosta finanční výbor vyzval, zda bude mít zápis z jednání FV pro zastupitelstvo.

Petr Garček ujistil zaměstnance školy i školky, že na žádné pracovní schůzce nezaznělo, že by se měly nějaké finance škrtat, jenom chtěli kalkulaci výdajů na nepedagogy. Vedení města by mělo zastupitele o připravovaných investičních akcích informovat lépe, průběžně a podrobněji.

Finanční odbor předložil zastupitelstvu města návrh rozpočtu hospodářské činnosti města na rok 2026. Hospodářská činnost zahrnuje činnost oddělení správy nemovitostí (pronájem bytů, nebytů, ubytovna), lesní hospodářství, nájmy z vodohospodářské infrastruktury a nájem tělesa skládky a dále ostatní drobnou činnost (prodej publikací, zpravodaje, pohledů, turistických známek, vizitek, půjčovné inventáře). Hospodářská činnost se neúčtuje v rámci rozpočtové skladby, ale sleduje se na nákladových a výnosových účtech, není proto součástí rozpočtu města. Rozpočet hospodářské činnosti doporučila rada města na své schůzi 26.11.2025 zastupitelstvu schválit. Návrh rozpočtu hospodářské činnosti byl od 28.11.2025 zveřejněn na úřední desce úřadu.

Finanční odbor předložil zastupitelstvu města k projednání návrh střednědobého výhledu rozpočtu města Rtyně v Podkrkonoší na období 2027-2028.

Střednědobý výhled rozpočtu je pomocným nástrojem města sloužícím pro střednědobé finanční plánování rozvoje jeho hospodářství. Zpracování střednědobého výhledu rozpočtu upravuje zákon č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů, § 2. Střednědobým výhledem rozpočtu se řídí finanční hospodaření města. Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2-5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet. Obsahuje základní údaje o příjmech a výdajích. Ze střednědobého výhledu rozpočtu se také vychází při zpracování ročního rozpočtu. Rozpočet města by měl navazovat na výhled rozpočtu a v případě, že z různých důvodů již není tento aktuální, měl by být zpracován nový střednědobý výhled rozpočtu, který by zohledňoval všechny nové skutečnosti (pohledávky a závazky na základě uzavřených smluv, změny v legislativě atd.). 

Návrh střednědobého výhledu rozpočtu na roky 2027-2028 je zpracován na základě uzavřených smluvních vztahů, dále skutečnosti minulých let, jakož i do této doby známých informací, které by mohly ovlivnit vývoj jednotlivých druhů příjmů i výdajů.

Do návrhu výhledu rozpočtu nelze promítnout v budoucnu vydané právní předpisy, které v současné době známy nejsou, ale které bezpochyby hospodaření města ovlivní jak na straně příjmů, tak na straně výdajů.

Rada města na své schůzi 26.11.2025 doporučila zastupitelstvu výhled rozpočtu schválit. Návrh rozpočtového provizoria byl v souladu se zákonem o obcích zveřejněn na úřední desce úřadu od 28.11.2025.

Starosta města návrh střednědobého výhledu stručně okomentoval. Martin Mičola uvedl, že  v návrhu chybí tabulka plánovaných akcí. Zeptal se, zda nějak probíhá vyhodnocování plnění strategického plánu. Starosta uvedl, jaká je zákonná povinnost sestavování střednědobého výhledu rozpočtu, a dále, že vyhodnocení plnění strategického plánu je v procesu a bude předloženo na příštím jednání zastupitelstva. 

Zastupitelstvo města na svém zasedání dne 17.09.2025 opakovaně neschválilo záměr prodeje pozemku st. p. č. 1572 v k. ú. Rtyně v Podkrkonoší (pozemek pod částí hráze Žabárny). Poprvé nebyl prodej tohoto pozemku schválen zastupitelstvem města již 14.09.2016. Povodí Labe, státní podnik se na město obrátilo znovu, tentokrát s žádostí o vyjádření, zda by za předpokladu, že Ministerstvo zemědělství jakožto zakladatel Povodí Labe odsouhlasí možnost odstátnění MVN Žabárna, resp. prodeje níže vymezeného určeného majetku Povodí Labe, mělo město o koupi tohoto nemovitého majetku zájem.
Konkrétně se jedná o

• stavbu vodního díla – hráz přehrazující vodní tok nebo údolí umístěnou na pozemcích st.p.č. 1568, st.p.č. 1572 a st.p.č. 1573, vše v k.ú. Rtyně v Podkrkonoší (dále jen „stavba hráze“), přičemž nelze vyloučit, že městu jako jednomu z vlastníků výše uvedených pozemků, konkrétně pozemku st.p.č. 1572 v k.ú. Rtyně v Podkrkonoší, přísluší předkupní právo k poměrné části této stavby vodního díla (dle § 3056 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění),
• pozemek st.p.č. 1568 v k.ú. Rtyně v Podkrkonoší, na němž je umístěna stavba vodního díla - hráz přehrazující vodní tok nebo údolí, resp. její část,
• pozemek p.č. 1179/2 v k.ú. Rtyně v Podkrkonoší v zátopě malé vodní nádrže Žabárna.

Povodí Labe zcizuje (převádí) dle statutu státního podniku určený majetek za ceny v čase a místě obvyklé, stanovené na základě znaleckého posudku. Pozemky st.p.č. 1568 a p.č. 1179/2 v k.ú. Rtyně v Podkrkonoší byly oceněny soudním znalcem Martinem Bucharem ve Znaleckém posudku č. 000846/2025 ze dne 4. 1. 2025 a jejich cena obvyklá činí 442.490 Kč bez DPH. Cena obvyklá stavby hráze byla na podkladě Znaleckého posudku č. 000860/2025 ze dne 4. 1. 2025 od téhož znalce vyčíslena na 168.160 Kč bez DPH. Kupní cena výše specifikovaných nemovitostí by tedy byla součtem těchto dvou cen obvyklých.

Povodí Labe žádá město o stanovisko k možnému odkupu výše uvedených nemovitostí a tím i k využití zmíněného předkupního práva.

Vyjádření odboru správy majetku města: Město Rtyně v Podkrkonoší usiluje o vybagrování Žabárny zhruba minimálně 10 let, bohužel ze strany Povodí Labe naráží na majetkoprávní překážky. Zastupitelstvo města již 2x odmítlo prodej pozemku st. p. č. 1572 v k. ú. Rtyně v Podkrkonoší - pozemek ve vlastnictví města pod částí hráze Žabárny a pozemek, na němž se nachází místní komunikace vedoucí na Krákorku. Město klade důraz na zachování komunikace. Co se týká nabídky Povodí Labe, město by muselo spolu s pozemky ve vlastnictví České republiky, ve správě povodí Labe, odkoupit od dalších vlastníků pozemek st. p. č. 1573 - pozemek pod další částí hráze. Město by vynaložilo finanční prostředky ve výši 610.650 Kč bez DPH a další prostředky nutné na koupi pozemku st. p. č. 1573, další náklady by bylo nutno vynaložit na revitalizaci vodního díla a opravu hráze (odhadem 3 - 4 mil. Kč), dále na pravidelnou údržbu tohoto majetku, a také by muselo najít pro vodní dílo smysluplné využití. Pro město je důležité vlastnictví pozemku pod místní komunikací. Schválit koupi nabízených majetků zastupitelstvu města nedoporučuje.  

Rada města na své schůzi dne 05.11.2025 o nabídce široce diskutovala a shodla se na tom nedoporučit zastupitelstvu města koupi uvedených nemovitostí, ani nevyužít nabízeného předkupního práva.

Historii řešení nápravy Žabárny vysvětlil starosta. Reagoval Karel Šafář a uvedl rizika, když bude vodní dílo v rukou cizí osoby, ač si je vědom, že vlastnictví Žabárny by pro město znamenalo nemalé finanční výdaje. Navrhl protinávrh usnesení, kterým by město koupi majetku schválilo. Zároveň by město mělo jednat o snížení ceny. Starosta zopakoval historii jednání s Povodí Labe. Štěpán Hubálovský řekl, že, i když v radě města hlasoval proti koupi vodního díla, nyní by protinávrh a koupi podpořil. František Pěkný s názorem panů Šafáře a Hubálovského souhlasil a uvedl některé skutečnosti z komunikace z jednání s Povodím Labe. Albert Janko souhlasí, navrhuje zkusit jednat s Povodím Labe o snížení ceny. Jan Hartman vyjádřil názor, že změnou v obhospodařování pozemků nad Žabárnou se bude nádrž zanášet podstatně méně. Antonín Stanislav uvedl, že cena stanovená znaleckým posudkem je pro Povodí Labe, jako státní podnik, závazná, možností je nechat zpracovat nový posudek, nebo zkusit navrhnout symbolickou cenu. Navrhuje pokračovat v jednání o ceně. 

Štěpán Hubálovský zformuloval protinávrh usnesení. Starosta upozornil na to, že město nevlastní pozemky pod celou hrází, část patří dalším vlastníkům. Petr Garček jako jeden ze spoluvlastníků uvedl, že bude maximálně součinný a vstřícný při prodeji tohoto pozemku městu. Lenka Kašparová navrhla zpracovat finanční rozvahu celé koupě a revitalizace Žabárny. Veronika Turková nedoporučila koupi neschválit a zavřít si cestu k jeho případné pozdější koupi. Antonín Stanislav navrhl nepřijímat žádné usnesení, anebo přijmout usnesení, že zastupitelstvo pověřuje starostu jednáním o ceně. Petr Garček navrhl využít příležitosti oblast Žabárny vyřešit. Lenka Kašparová a Antonín Stanislav doporučili nepřijímat žádné usnesení a jednat s Povodím Labe o snížení ceny.

Byl zformulován protinávrh usnesení, o kterém bylo hlasováno. Protinávrh byl přijat, proto se o původním návrhu usnesení již nehlasovalo.